K čemu vůbec křidélka na letadle jsou je jasné - k naklánění letadla podél podélné osy. Pohybují se vždy v páru proti sobě, proto je snadné osadit je na jeden kanál pomocí V-kabelu. Princip jejich činnosti je patrný z tohoto obrázku.
Na straně, kde jde křidélko nahoru vztlak klesá, na straně, kde jde dolů stoupá, proč tomu tak je si povíme jindy, prostě to tak je. Z toho důvodu se model naklání na stranu kde je vztlak menší - větší vztlaková síla tlačí křídlo s křidélkem dole nahoru.
Jenže - když se podíváte na profil křídla v řezu, u většiny modelů je nesouměrný - tj. horní strana je více vypouklá - delší, což je i principem letu - vzduch kolem delší plochy horní strany křídla proudí rychleji (a snižuje se jeho tlak) než pod dolní a aby se to vyrovnalo vzniká vztlaková síla, která zvedá letadlo nahoru.
Lze si to zapamatovat takto: tím, že je křídlo vypouklé nahoru, je křidélko jaksi v zákrytu profilu křídla, takže na horní straně křídla není tolik účinné. Je to patrné z tohoto obrázku.
Aby se křidélko dostalo do záběru v horní poloze, musí se vychýlit víc.
Vychýlené křidélko totiž nejen, že zvyšuje vztlak, ale také model brzdí - tím, že je křidélko v horní poloze v zákrytu profilu, tedy méně účinné, na této straně brzdí méně než křidélko vychýlené dolů. Jednu stranu modelu tedy vlastně brzdíme méně než druhou, a tím model při náklonu zatáčí na opačnou stranu - vylétává ze zatáčky.
Abychom tomu předešli, použijeme diferenciaci a tím rozdílné aerodynamické brždění na každé straně křídla eliminujeme.
Jakou diferenciaci použít? Tedy o kolik větší má být výchylka nahoru? To je různé u každého modelu. Většinou to řeší návod, nebo to musíme vyzkoušet. Obvykle se používá poloviční výchylka směrem dolů, 60:40 atd. Čím je tlustší a nesouměrnější profil, tím je větší je diferenciace. U modelů se souměrným profilem křídla se diferenciace nepoužívá a výchylky jsou shodné - typicky se jedná o některé akrobatické modely.
Tedy pro správný letový projev modelu s nesouměrným profilem křídla je nutná diferenciace křidélek - vychýlením správně diferenciovaných křidélek docílíme pouze rotaci kolem podélné osy. Samozřejmě není nezbytně nutná, létá to i bez ní - létají i modely bez křidélek, ale s jejím použitím docílíme hladšího letového projevu.