!!! PRODEJNA KLATOVY otevřena pondělí a čtvrtek 10:00 -17:00, polední přestávka 12:30 - 13:15 !!!

Potahování nažehlovací fólií

Článek byl poprvé zveřejněn v roce 2013 na našem původním webu rc-zoom.cz ve formě 3 dílného seriálu. Nyní si ho můžete přečíst zde a to jako jeden dlouhý návod.

Potahování není až taková věda.

Z této činnosti jsem měl trochu strach. Před lety, jako malý, jsem se pokoušel postavit jakési házedlo od Modely, ale ztroskotalo to ve fázi potahování, protože se mi nepodařilo vypnout papírem potažené křídlo napínacím lakem. Tím se moje funkční modelaření na dlouho přerušilo. Naštěstí dnes existují jiné technologie a člověk je také trochu zručnější.

Piper budu potahovat nažehlovací fólií. To je fólie s teplem aktivovaným lepidlem, která se modelářskou žehličkou přižehlí k balze a zároveň teplem i napne. Vybral jsem si sytou žlutou, samozřejmě je na výber celá šklála barev i transparentních a vzorových.

Co budeme potřebovat, je vidět na této fotce:

potahovani_1

Je vhodné si opatřit kus lina, na kterém se fólie dobře řeže, osvědčilo se mi používat rubovou stranu, která je měkčí. Dále superostré nůžky - malé a střední - třeba kadeřnické a manikérské - nevhodné jsou kancelářské, které mají tlustou špičku i čepele. Dále pinzetu, skalpely, řezací přípravek a samozřejmě žehličku.  Existují i mini žehličky - tzv. trimovací, ty jsou ale vhodné jen na malé modely nebo extra detaily. Letadlo typu Pipera jde potáhnout bez problémů touto.

Rozbalíme kus fólie rubovou stranou nahoru a přiložíme na ní potahovaný díl.

Přiložíme na ní potahovaný díl a ořízneme s přesahem - buď ručně, nebo s pomocí nějakého přípravku, který umožňuje uříznout větší fólii podle potahovaného dílu.

potahovani_2

Nyní tedy máme vyříznutý kus a odstraníme z něj krycí čirou fólii - pozor, některé potahovací fólie tuto fólii nemají.

potahovani_3

Materál se kroutí, po odstranění krycí vrstvy se to trochu zlepší. Je vhodné si před potahováním kus uříznout a nechat pár hodin ležet narovnaný, jde to pak snadněji.

Obrátíme to dílem dolů, fólií nahoru, žehličku nastavíme asi na 115 - 125°C (je třeba vyzkoušet), nasadíme bavlněný potah a začneme od středu dílu fólii přižehlovat. Větší plochy je vhodné nejprve uprostřed lehce bodově přižehlit špičkou, potom rukou fólii vypnout a přižehlit bodově o kousek dál. Nemusí se tlačit, jen trochu. Potom již plochou žehličky materiál přižehlujeme. Pracujeme rovnoměrně, aby se netvořily nějaké velké křivotiny, nejprve zlehka, až se materiál stabilizuje. Pokud se to nepovede, dá se fólie ještě odlepit a zkusit znovu, nebo při vážnějším problému uříznout nový kus. Při této teplotě se fólie zažehluje, ale ještě se moc nesmršťuje. Jde to poměrně snadno. Bohužel tuto fázi nemám vyfocenou, protože jsem neměl k ruce další ruce, které by fotily.

V této fázi máme díl v ploše přižehlený a začneme pracovat na záhybu. Rovné hrany jdou dobře, v ohybech fólii nastříháme - čím menší rádius, tím užší proužky.

potahovani_4

Sundáme potah, můžeme zvýšit teplotu tak na 130° a přižehlujeme hranu ze strany fólie - je třeba si to vyzkoušet, ale opět to jde velmi snadno.

potahovani_5

Když je to hotové, přečnívající fólii co nejpřesněji seřízneme (lepší než malý skalpel je vytažený malý odlamovací řezák) nebo sestřihneme a malinký zbylý přesah zažehlíme směrem ven - z fólie. Tím se to zažehlí do ztracena, a stejně tak se rozžehlí nastřihané kousky v ohybech, že skoro nejsou vidět.

Stejným způsobem uděláme druhou stranu, opět seřízneme přesah a spoj rozžehlíme.

potahovani_7

Nyní zvýšíme teplotu tak na 140 - 150°C a celé to přežehlíme, aby se vypnuly případné nerovnosti a fólie se napnula. Nyní již netlačíme a necháme pracovat jen teplo z žehličky. Pokud se stane, že se díl tahem fólie zkroutí, jednoduše ho přežehlíme z druhé strany, tak aby se narovnal. Při této teplotě můžeme se sundaným potahem žehličky rozžehlit i fólii v hraně dílu - tj. nastříhané zuby.

A je hotovo a ani to nebolelo. Máme potaženout směrovku a křidélka.

potahovani_8

Pokračujeme s trupem modelu.

Není to tak složité, jako by se mohlo zdát, obzvlášť u krabicovitého trupu Pipera. Dalším zjednodušením je také to, že potahujeme celé jednou barvou, nemusíme tedy hlídat návaznost barev a pěkné zakončování, ovšem na učení je toto ideální. Na potahování více barvami se podíváme v některém z příštích projektů.

Jdeme na to, budeme potřebovat stejné nářadí jako minule, navíc jsou ještě vhodné modelářské špendlíky, kterými přichytíme rozměrnější díly. Jako první potáhneme spodek trupu. Uřízneme si potřebný kus s přesahem, ideálně s použitím řezacího přípravku, sloupneme ochrannou fólii, otočíme trup a nasadíme fólii. V této fázi si to můžeme na koncích přišpendlit, aby to nikam nesjelo. Otvory po špendlícíh nemají žádný vliv, protože se rozžehlí, připichujeme to vždy v místě balzy.

potahovani_9

Žehličku nastavíme na teplotu od 105 do 110°C - pozor toto platí pro fólie Hobbyking, u jiných je třeba vyzkoušet, stejně tak konkrétní nastavení teploty pro danou žehličku. Potřebujeme, aby se aktivovalo lepidlo na fólii, ale ta se ještě nezačala teplem smršťovat. U těchto větších dílů je to obzvlášť důležité! Fólie se nesmí smršťovat ještě před tím, než je zažehlená v celé ploše, jinak se to pokroutí. Nyní koncem žehličky tzv. nabodujene fólii na koncích a potom uprostřed, pozná se to tak, že se do fólie lehce obtiskne struktura bavlněné látky potahu žehličky.

Fígl je v tom, že se fólie fixuje a můžeme pohodlně plochu zažehlit, aniž by se to posunulo. Když je to nabodované, začneme zažehlovat celou plochou žehličky. Pokud se někde tvoří varhánky, nesnažíme se je nahrnout ven, ale rozžehlíme je v místě vzniku, případně necháme zatím být. Samozřejmě nesmí být křivotiny moc velké, v tomto případě je lepší začít znovu od začátku, dokud fólie ještě málo drží. Když je zažehleno v ploše, zvýšíme teplotu na 125°C a zahladíme okraje, stejně jako u směrovky v minulém díle, stále ještě s nasazeným potahem.

Při této teplotě se již fólie smršťuje, takže snadno rozžehlíme případné varhánky. Pokud bychom to zkoušeli dříve, než by bylo celé jakž takž přižehlené v celé ploše, mohla by se fólie srazit a bylo by to horší, než lepší. Když je to hotové, sundáme potah, zvýšíme teplotu na 130 - 135°C a ještě jednou důkladně zažehlíme okraje ven z fólie do ztracena až bude hladký přechod mezi fólií a okolní balzou, aby fólie dobře držela před vypínáním. Nakonec přidržíme žehličku nad potaženými výřezy v trupu a necháme fólii vypnout.

potahovani_11

V této fázi již vůbec netlačíme, necháme pracovat teplo, v podstatě není třeba se dotýkat povrchu. Nakonec můžeme při teplotě kolem 130° ještě nasadit potah a jemně přejet nalepená místa, aby se fólie důkladně přilepila k potahu.

A je to, jedna strana je hotová a přejdeme na horní stranu. Postup je stejný, ale potahuje se jen kostra z lišt. Zde již je nutné přišpendlení.

potahovani_12

Opět nabodujeme nejprve na koncích, potom uprostřed a nakonec na stranách. Na nízkou teplotu přižehlíme středový nosník a potom strany. Nesnažíme se mít to pěkné již v této fázi, fólie se hodně smršťuje a všechny křivotiny se spraví při následném vypínání na vyšší teplotu. Nakonec doladíme detaily, přebytečné kusy fólie odřežeme a je to hotové.

potahovani_13

Nakonec uděláme boky. Abych nemusel dělat velký kus najednou, raději jsem si to rozdělil na přední a zadní část, nevadí to, protože spoj není téměř vidět. Je však třeba nastavovat až v celobalzovém místě, protože fólie, i když není transparentní, je průsvitná, takže spoj by byl vidět, navíc by šla v otvoru špatně přižehlit fólie na fólii.

potahovani_14

Postup je stejný, kolem kabiny je třeba si nechat dostatečné okraje. Nakonec vystříháme přebytečnou fólii v prostoru za motorem, vyřežeme okénka, doladíme detaily a je to hotové.

potahovani_15

Důležité je důsledně zažehlovat až za hrany, aby fólie dobře držela, nespěchat a dodržovat správné teploty. Za těchto podmínek je to celé celkem hračka.

Model dokončíme potažením křídel:

Opět, stejně jako u trupu to vypadá složitě, ale není to tak strašné. Práci opět výrazně zjednodušuje jednobarevný potah, takže nemusíme řešit návaznost barevných polí.

V první fázi si jako obvykle uřízneme potřebný kus fólie s přesahem, u takto větší plochy raději s větším. Křídlo Piperu má 58 cm, takže je možné řezat z role na šířku bez odpadu.

potahovani_16

Stáhneme zespodu krycí fólii, a potahovou fólii dáme na místo a zafixujeme špendlíky.

potahovani_17

Další postup je úplně stejný jako u potahování trupu, pracujeme s teplotou ideálně 105 - 110°C. Nejprve přibodujeme, odstraníme špendlíky a postupně přižehlíme celou plochu. Nyní se dáme do nejsložitější fáze potahování celého modelu a tou je přižehlení konců křídel. Nejprve si rukou napneme fólii uprostřed, přižehlíme k hraně a potom stejným způsobem postupujeme k náběžné i odtokové hraně křídla tak, abychom rovnoměrně rozložili vznikající vlnky na fólii do celé délky oblouku a nikde nevznikla již nenapravitelná křivotina.potahovani_18

V tuto chvíli to vypadá naprosto strašně, ale není třeba se bát, fólie je velice flexibilní a působením tepla se vše krásně srovná. Tuto část není vhodné nastřihávat. Nyní zvýšíme teplotu na 120° a ještě s bavlněným potahem zažehlíme náběžku zhruba do jejího středu a hlavně rovně po celé délce.

potahovani_19

Stejně uděláme odtokovku. Kde je třeba to nastřihneme a založíme.

potahovani_20

Když je hotovo, vysunutým ostrým řezákem dlouhými tahy odřežeme přebytečné části tak, aby to bylo jakž takž rovné.

potahovani_21

Nyní sejmeme potah žehličky a opět pořádně zažehlíme okraje při teplotě kolem 130°C. Ovšem pozor, v této fázi ještě teplem nevypínáme potah, to uděláme až bude potažená i horní strana, aby se křídlo nezkroutilo. Máme tedy hotovou spodní stranu a stejným způsobem uděláme i horní.

potahovani_22

Zde je vidět přižehlený okraj koncového oblouku. Je nutné v celé jeho délce rozložit nerovnosti, aby se nemuselo nasřihávat - není zde balzová plocha, takže potah nejde nastavit!

potahovani_23

Když to máme hotové, vše zařežeme a hrany rozžehlíme do ztracena s teplotou kolem 130°C a doladíme všechny rohy a detaily.

potahovani_24

Křídlo je potažené z obou stran, ale potah je ještě volný v místech, kde pod ním není balza.

potahovani_25

Nyní zvýšíme teplotu na 140°C a začneme potah vypínat. Pracujeme rovnoměrně a pomalu, nesnažíme se fólii smrštit rychle, zde se spěch nevyplácí. Je třeba napínat fólii v jednom místě vždy z obou stran, aby se křídlo nezkroutilo. Záleží na tom, jak je pevně udělaná konstrukce. Nakonec vypneme i koncové oblouky, fólie se krásně stáhne a všechny vlnky narovnají.

Je hotovo, zhruba po hodině práce. Osvědčilo se mi nakonec znovu nasadit potah žehličky a celé to opatrně přejet s teplotou 150°C, kdy se přižehlí případné bubliny na balzových částech a pořádně zažehlí okolí domků pro serva, kde se bude fólie vyřezávat. Potah se také pořádně napne a zpevní celou konstrukci křídla.

potahovani_26

A je hotovo, zbývá polepit motivem z fólie, který si necháme vyřezat někde v reklamní dílně, nebo si ho připravíme sami. Dříve jsme výrobu nabízeli, nyní již bohužel ne.

Piper je potažený a je třeba ho vyzdobit. Piper má potah z balzy jen z části, většina potahu křídel je jen na žebrech a proto není způsob lepení na sucho vhodný. Lepení na sucho vyžaduje vynaložení určité síly k vytlačení vzduchu zpod fólie a ta by mohla potah promáčknout. Také samotná přenoska dost lepí, takže také její stahování by mohlo poškodit poměrně citlivý potah.

Existuje však metoda, která to řeší a při lepení reklam se používá odjakživa a je jí mokré lepení. Celý vtip spočívá v tom, že vodou s kapkou jaru nastříkáme lepidlo na fólii a ta tím přestane lepit, ale až se voda odpaří opět lepit začne. Existují na to speciální, patřičně drahé roztoky, ale voda s jarem funguje stejně dobře.

Jdeme na to. Předně je třeba podotknout, že pro lepení na vodu není vhodná klasická plastová přenoska, používá se papírová. Samozřejmě plastová jde také použít, ale práce s papírovou je lepší.

Klasika, máme vyřezaný marking, připravený v corelu, opatřený onou papírovou přenoskou. Nastřiháme si jednotlivé motivy a jdeme lepit. Nejdříve obrátíme motiv podkladovým papírem nahoru a ten sejmeme - to je jediný správný postup. Sice sundavat přenosku s vyřezanými nápisy s papíru jde také, ale motiv se může při velkém ohnutí přenosky odlepit a pokroutit.

piper J3_37

Naplníme si vodou prázdný rozprašovač od nějakého čističe a dáme do toho kapku (doslova) jaru nebo tekutého mýdla. Protřepeme a nastříkáme tím lepivou stranu motivu i přenosky. Stejně tak nastříkáme na lepený povrch. Vody nemá být moc, stačí ji prsty rozetřít, aby lepidlo nikde nelepilo.

piper J3_38

Nyní si již motiv dáme na místo a usadíme. Výhoda je v tom, že podklad je mokrý, lepidlo nelepí a můžeme to pohodlně posunovat, až bude motiv rovně. Snadnost možnosti posunování závisí na množství jaru v roztoku, ovšem když je ho příliš, pomalu to vysychá a výsledná síla přilepení je menší. Ideální je tak akorát.

piper J3_39

Když to je přesně, přihladíme plastovou stěrkou, nebo kusem něčeho rovného a ne moc tvrdého, třeba kouskem lina, práce se stěrkou je však pohodlnější. Pro tento účel není vhodná filcová stěrka. Pracujeme jemně a lehce, je třeba pouze vytlačit vodu zpod fólie.

piper J3_41

Fólie nelepí, takže to dokáže každý nalepit bez bublin. Když je to hotové, dáme to stranou a necháme důkladně vyschnout, nejlépe přes noc, není dobré spěchat.

Druhý den vše dobře drží, voda vyschla, ovšem i přenoska, jejíž stahování by mohlo potah poškodit. Opět to vyřešíme vodou. Natříkáme roztokem jaru a necháme přenosku nasát.

piper J3_40

Její lepivost se razantně sníží a jde velice snadno stáhnout. Vzhledem k tomu, že vyřezaná fólie je z plastu, voda se již pod ní nedostane. To je zásadní výhoda papírové přenosky proti plastové - namočí se a jde snadno sundat.

piper J3_51

A je to hotové, doplněné ještě vytisknutým malým medvídkem a vlaječkou na směrovce. Vypadá to dobře a realizace byla jednoduchá a levná.

piper J3_61