ESC - elektronické regulátory otáček, o kterých jsme si něco řekli v minulých dvou článcích, umožňují kromě zvyšování či snižování otáček motoru některé další užitečné funkce.
První věc, kterou je třeba u nového regulátoru nastavit vždy, je rozsah plynu - rozsah pohybu plynové páky tak, aby při nulové poloze se motor netočil a při plném plynu dával plný výkon (nebo takový, který nastavíme v rádiu). Toto nastavení provedeme z rádia tak, že dáme plynovou páku zcela nahoru, zapneme rádio a zapneme model. Počkáme na pípnutí motoru, plynovou páku přesuneme do nuly a počkáme na potvrzení dalším pípnutím (počet pípnutí je u každého typu jiný a je třeba postupovat podle návodu).
Toto je třeba provést vždy, regulátory však obsahují další užitečné funkce, většinou model bude fungovat i při továrním nastavení, tyto doplňkové funce mohou zlepšit výkon a podobně.
Hlavní funkce jsou následující:
Brzda vrtule: při zapnuté brzdě motor aktivně brzdí, aby se vrtule prouděním vzduchu netočila. Toto je nutné u sklopných vrtulí větroňů (bez zapnuté brzdy se vrtule nesklopí), ale vhodné i u jiných modelů, se kterými plachtíme.
Nastavení typu aku: NiMH nebo LiPol, ve většině případů je defaultně nastaveno LiPol, takže není nutné měnit, dá se nastavit i počet článků akumulátoru.
Smysl otáčení motoru: lze nastavit buď takto, nebo prohozením dvou kabelů z regulátoru k motoru - znovu pro zopakování z článku o vrtulích - vrtule se montuje vždy číselným označením dopředu, pro tlačné uspořádání volíme tlačnou vrtuli P - zabraňuje uvolnění šroubu unašeče.
Vypnutí motoru při nízkém napětí AKU: lze nastavit zda motor sníží výkon či se vypne a při jakém napětí - zabraňuje podvybití AKU a udržuje rezervu pro ovládání k přistání
Rozjezd motoru: lze nastavit měkký, nebo tvrdý - u vrtulníků a modelech s větší vrtulí nebo motorech s převodovkou se nastavuje měkký pomalý rozjezd - celá pohonná soustava by prudkým rozběhem byla příliš zatížená. Jednoduše řečeno prudkým přidáním plynu se plyn ve skutečnosti nadávkuje postupně. U některých regulátorů jde nastavit totéž při prudkém stažení plynu. Nejlepší je ovšem s pákou plynu zacházet citlivě.
Vypnutí nebo snížení otáček při přehřátí regulátoru: toto je jasné, lze nastavit zda se odpojí nebo omezí pohon při přetížení, aby se předešlo poškození regulátoru.
Časování předstihu: podle počtu pólů motoru nastavíme příslušný tzv. timing - při chybném nastavení motor poběží, ale například bude mít velký odběr.
Funkce governor: používá se pouze pro vrtulníky, kdy reguláror udržuje konstantní otáčky motoru při změně úhlu náběhu rotorových listů - u letadel se tím nemusíme zabývat.
Tyto funkce budou tedy pro hobby provoz bohatě stačit - u trenérů si vystačíme v podstatě jen s brzdou a zbytek necháme na default, u pokročilejších regulátorů je potom více nastavení jednotlivých funkcí. Otázka je, jak regulátor nastavit.
Existují pro to v podstatě dvě možnosti:
První je napípání pomocí rádia - postupujeme podle návodu k regulátoru, kdy pomocí plynové páky a akustických signálů nastavíme požadované funkce. Nevýhody jsou jasné - je to zdlouhavé a v jednotlivých pípnutích se můžeme snadno ztratit.
Mnohem jednodušší je nastavení pomocí tzv. programovací karty, kterou nejprve nastavíme, připojíme k signálovému kabelu, zapneme a vše se nastaví během chvíle.
Existuje mnoho typů programovacích karet. Na obrázku vidíme ten nejjednodušší typ, kde se potřebné funkce nastavují pomocí jumperů. Vždy je třeba použít kartu přesně k danému typu regulátoru, obvykle nejsou kompatibilní.
Další možností je nastavení pomocí přepínačů, tlačítek s diodami a nejvyšší modely jsou s displayem, případně připojitelné k PC - např. Castle pomocí kabelu a software Castle Link.
Pro hobby poletování si bohatě vystačíme se základním typem, ovšem pozor - každá značka regulátoru vyžaduje speciální typ programovací karty, takže je také vhodné používat stejnou řadu regulátorů otáček pro všechny modely, kdy nám bude stačit jen jedna karta na všechny.
K některým typům regulátorů karty nejsou, proto je nutné je nastavit pouze pomocí vysílače.